GALLYS | UNIVERSUM | BARASA
HLAVNÁ STRÁNKAFÓRUMREGISTRÁCIA
UNIVERSUM

PODSTRÁNKY
Bazár
BRATISLAVSKý NáREZ
CHAER
CHATEAU KRAKOVANY
EASYTRIPPER
ČERNá DíRA
GOLEMISSIMO
HALUŠKY
HUDBA JE MOJ ZIVOT
ISABELLE
KAUZA HORIZONT - B.M.G.
LIVE LIFE
MOJE MESTO
MOSAD
MYSB
NEVIDíš?
NEWS
NLD
NOVINET
O.B.D
OMARGALLERY
PAUL WEBER
TVORIVOSť Z BASY
UNIVERSUM
WATERCUT SRO
ZICAFFé
REKLAMA

.

Google

statistiky easynet










.

Google PageRank

Rank SK

.

vyhľadávanie:


prihláste sa:
Nie ste zaregistrovaný? Môžete tak urobiť tu.
Transcedentalne myslenie.
( T )

21.05.2009 - 21:25:34   648 4 1 0

autor: Herbert Marcuse
fotky: iranet

Herbert Marcuse (1898-1979) Transcendentální myšlení definuje pojmy pomocí nějakého pomyslného budoucího ideálu - jejich definice přesahovala existující stav a šla dál, směrem k nějakému lepšímu stavu, kterého by někdy v budoucnu mohlo byt dosaženo, pokud se lidé o to budou snažit.

Protikladem transcendentálního myšlení je operativní myšlení, které definuje pojmy v podstatě mechanicky, umrtveným jazykem, pomocí existujících mocenských a byrokratických procesů, čímž se z nich vytrácí jakýkoliv potenciál na zlepšení existujícího stavu.

Prvním příkladem je demokracie. Transcendentální představa demokracie byla spjata s ideálem rovnosti mezi lidmi co se reálné moci týče, hovořila o změně mocenských vztahů ve společnosti tak, aby nikdo nebyl nucen podrobovat se svévoli jiného člověka, aby jednotlivec byl nucen přijmout pouze vůli nějaké lokální zainteresované většiny, a to v praxi každodenního života, včetně života ekonomického.

V podstatě se jednalo o přeměnu společnosti řízené shora na společnost ovládanou zdola pomocí delegace moci na důsledně kontrolované delegáty. Hierarchie zůstává zachována, ale zdroj moci v ní se přesouvá z vrcholu pyramidy do její základny. Klíčovým prvkem je určité pojetí rovnosti mezi lidmi v oblasti práv a svobod, bez kterého není demokracie myslitelná.

Dnes ale takto málokdo uvažuje. Demokracie nyní pro lidi znamená určitý konkretní establishmentový proces, kdy médii zmanipulovaný člověk jednou za pár let vhodí papír do volební urny, případně skutečnost, že se střídají levicové a pravicové vlády a udržují tak systém politicko-ekonomické moci v dynamické rovnováze, která vylučuje skutečnou změnu systému samotného.

Málokdo v politickém světě dnes přemýšlí o tom, zda je skutečně demokratické, že celou ekonomiku a tudíž většinu času a životní energie lidí reálně ovládá malá menšina složená z finančníků, politiků a kapitalistů, proč musí průměrný člověk poslouchat šéfy, bohaté či mocné, zda by nebyla lepší přímá demokracie, proč média marginalizují postoje kritizující ekonomickou moc, proč je společnost prostoupena autoritářskými korporátními hierarchiemi, ve kterých moc působí nikoliv demokraticky zdola nahoru, ale fašisticky shora směrem dolu

Dalším takovým pojmem je svoboda. Svoboda kdysi znamenala anarchistický ideál osvobození všech jednotlivců od všech forem podřízenosti, odstranění moci člověka nad člověkem ve všech jejích podobách, a to prakticky, v politice i ekonomice.

Dnes je svoboda definována pomocí liberální definice šířené establishmentem, totiž tak, že člověk je svobodný, pokud si může zvolit vládu a může dělat cokoliv, co zákon nezakazuje. Vidíme ztrátu původního ideálu, vše je redukováno na mechanický proces definovaný operativními pojmy, jejichž obsah efektivně určuje establishment prostřednictvím možnosti manipulovat sdělovací prostředky a marginalizovat postoje vyjadřující odpor k Moci jako takové, a k moci člověka nad člověkem v konkrétních případech.

Dalším pojmem je společnost. Ta byla původně chápána jako organický celek, který svým vědomým úsilím může zlepšit svůj úděl, když lidé budou na základě dohody společně vytvářet lepší podmínky pro všechny. Dnes je společnost chápána jako ekonomická entita produkující rostoucí HDP, což je vydáváno za jedinou myslitelnou formu pokroku. Vše je odcizené a redukované na peníze, na odcizený komoditní fetišismus.

Spolupráci nahradila konkurence a svoboda je chápána jako možnost vyšplhat se k moci po zádech druhých. Myšlenka svobodné společnosti jako síťové struktury, ve které žádný člověk není politicky ani ekonomicky podřízen jinému člověku, se vytratila. Jsme kapitalistickými systémovými procesy rozdělováni na atomizované jednotlivce, schopné spolupráce pouze na základě donucování ze strany byrokratů, finančníků a šéfů, které systémové procesy manipulují do takové pozice, že působí jako zdroje odcizení naší moci a možnosti svobodné, neautoritářské spolupráce.

Dalším aktuálním pojmem je soukromí. Kdysi měl tento pojem idealistický obsah, jako právo jednotlivce na integritu vnitřního psychického života, životního prostoru a komunikace s druhými. Dnes je soukromí definováno operativně jako to, co zbude poté, když si represivní složky prolobbují své fízlovací praktiky.

Ztráta transcendence vede k fenoménu jednorozměrného, pasivně konzumujícího jednotlivce a je cestou k totalitě a naprostému odcizení, k naprosté identifikaci jednotlivce s ideologií stávajícího ekonomicko-společenského systému v jeho kapitalistické konfiguraci. Výsledkem je situace, kdy odcizený ekonomický systém rozkládá společnost zevnitř a válcuje jednotlivce na všech úrovních a ve všech třídách, aniž by kdokoliv tento v podstatě evoluční proces šířící se Moci dokázal regulovat.
Odpor menšiny vůči většině

Je možné, že v budoucnu dospějeme do situace, kdy demokracie jako transcendentální ideál zcela zmizí a budeme zde mít fašistický, orwellovský, formálně a operativně demokratický stát. Je možné dostat se do situace, že lidé budou mít už tak vymytý mozek, že ochrannou náruč bolševického nebo fašistického Velkého Bratra budou sami vyžadovat?

Erich Fromm takovéto fašizující procesy, kdy se oběť autoritářství identifikuje se svým utlačovatelem a podřídí se mu, popisuje jako autoritářskou neurózu, dobrovolný útěk od svobody a odcizení, od nutnosti rozhodovat se a pokračovat v osobním růstu, od kruté reality vlastní bezmocnosti a zbabělosti.

Tento proces v celospolečenském měřítku předvídal Marcuse, přičemž výrazem tohoto strachu je právě dystopický jednorozměrný člověk - domestikovaný, adaptovaný na život v korupci a prohnilém společenském řádu, lísající se k šéfům, mocným a normalizovanému hlavnímu proudu, neschopný myšlení a emocí odporujících vůli mocných. Pouze lidé ochotní přizpůsobit se Moci v její abstraktní, evoluční memeticko-genetické formě přežijí, a to ve formě tvárné lidské ovce bez vlastní vůle a bez reálné možnosti podílet se na spoluvytváření celospolečenské reality.


Herbert Marcuse (1898-1979) byl radikální filosof, jehož práce kritické vůči kapitalismu i tehdejšímu bolševickému komunismu poskytly inspiraci hnutí tzv. "Nové levice" v USA a západní Evropě v šedesátých letech minulého století. Marcuse se snažil o spojení Freudovské psychoanalýzy s liberální interpretací myšlenek Karla Marxe a vytvořil tak několik konceptů


NA PRIDAVANIE KOMENTAROV
MUSIS BYT PRIHLASENY ! - vpravo hore

25.05.2009 - 12:45:26
evikula
no to se ptáš brzo:)) Trochu jsem se ztratila,ale pak jsem se zas našla.Už jesem si dala i repete,jen v jiném podniku:)
24.05.2009 - 22:18:47
golem
...zdar evikulo, ako sa mas? ako si doklepala koncert v bratislavskom randale, vsetko ok? prisla si v poho dom?
24.05.2009 - 13:36:40
evikula
tak já to sice četla,ale bylo to na mně tak transcendentální,že už ani nevím,o čem to bylo:)
22.05.2009 - 20:58:17
golem
este som si to necital, ale kazdopadne sa tesim, ze tu take nieco pribudlo. uroven easynetu ide zasa hore :-)

« novší článok - Ukazka z pripravovaneho dokumentu...
» starší článok - Kill Pigg

• vráť sa - články danej kategórie
(c) copyright'2005 EasyNET - all rights reserved - admin

Warning: Unknown: Your script possibly relies on a session side-effect which existed until PHP 4.2.3. Please be advised that the session extension does not consider global variables as a source of data, unless register_globals is enabled. You can disable this functionality and this warning by setting session.bug_compat_42 or session.bug_compat_warn to off, respectively in Unknown on line 0